V roce 2000 jsme jako začínající v oboru neměli zakázky, takže nás zachránila možnost projektu v Alžíru, kam se tehdy nikomu nechtělo pro probíhající občanskou válku. Po rozdělení Československa a s tím souvisejícím rozdělení majetku ambasád bylo potřeba vyřešit jejich reorganizaci. Jednoduše řečeno bylo nutné do jedné budovy vtěsnat stavební program dvou budov. Odvedli jsme své řemeslo, ale rizikový podnik s příchutí nebezpečí v horké zemi pod studeným sluncem se mimoděk stal dobrodrustvím s dobrým koncem. Stopa, kterou v nás nechal je hluboká a inspirativní. Měli jsme možnost vidět evropský svět a sami sebe zvenčí. Poznali jsme společnost chudoby, svět bez hygieny, bez metra, telefonů, hodinek, fotoaparátů, internetu a bankovních systémů. Vedle toho nenávist, terorismus, kasbu, mix ras a kultur, barvy bazaru, obřad v měšitě, hlas muezina, zahrady se slavíky, hodnotu vody, posvátná místa, odstíny okrů a modří. Bílá tělesa zemitých staveb.