Vybrané části areálu jezuitské koleje (severní křídlo, štábní dům, plocha s vápennou pecí)

Jezuitská kolej byla nejdříve sídlem mužského řádu, pak kasárnami rakouské a rakousko - uherské armády, poté kasárnami Československé armády a nakonec kasárnami Československé lidové armády. Až dnes, po třech stovkách

let, mohou do tohoto prostoru vstoupit i ženy a děti. Do komplexu byla umístěna galerie středočeského kraje prezentující moderní výtvarná díla. Díky tomuto spojení mohou lidé vnímat historické prostory v jednotě protikladů moderních i historických, aktuálních a zvolna mizejících vrstev.

Touto prací jsme se dotkli nejen díla významného architekta své doby Giovanni Domenica Orsiho, ale také vlastní neznalosti. Často jsme si kladli otázku „co vlastně víme o jezuitech?“. Ve školách nás učili, že Koniáš pálil knihy. S řádem ale také souvisejí činy Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského, život českého misionáře a botanika Jiřího Kamela (objevitele květin rodu Camellia, neboli Kamélie) , misionářů Šimona Boruhradského, Karla Slavíčka, Josefa Neumanna, Jiřího Hostinského, Václava Kirwitzera, Františka Antonína Boryně ze Lhoty, Samuela Fritze, Jana Krause, Ignáce Tirsche, díla vědců a vynálezců Lorenza Gusmaa, Athanasia Kirchera, Francesca Lana-Terzi, Valentina Stanzela, Jakuba Kresy, díla s Kutnou Horou spojených umělců Bedřicha Bridela, Jana Kořínka, Františka Bauguta (školitele Matyáše Brauna). Jezuity byli i národní buditelé Bohuslav Balbín a Josef Dobrovský. Jezuité byli především hospodáři, zakladatelé lékáren, zakladatelé školství. Učitelé, kteří vychovali osvícence, kteří své učitele zničili…